Thajsko 2019 - Den 5 + 6

Optimisticky si domluvíme sraz na 8 hodin na recepci, v půl 8 zaklapnu budík a budíme se až v 8. Píšu zprávu ostatním, jestli nemůžeme dát sraz až v 9, že nestíháme. Souhlasí, tak přetáčím budík na půl 9, abych ho opět zaklapla a spíme do 9. Rychle se balíme a oblékáme a zjišťujeme, že pro změnu teď spí Natka s Jirkou. Místo v 8 jdeme na snídani o půl 11 a nevíme, kdo měl tak blbý nápad vyjet už v 8.

Na snídani si kupujeme toast v 7/11, kde nám ho rovnou i zapečou a snídáme na zemi před obchodem. 

Pak nastává úkol dne - půjčit skútr. Projdeme asi 3 půjčovny, ve kterých chtějí do zálohy pas a to se nám dávat nechce. Už začínáme být v tom vedru lehce otrávení, tak jdeme my s Natkou do bazénu a kluci s Erikou jedou taxíkem do přístavu najít jinou půjčovnu. Povedlo se, máme skútry jen na kopii pasu a zálohu 3 000 BTH. Já jsem ráda, že nemusím řídit a jen se vezu. Nevěřila bych, že mě jízda na skútrů bude tak bavit.

Projíždíme západní stranu ostrova, která se mně osobně zas až tak nelíbí, možná na tom má podíl obrovský odliv, tak velký že moře ani nejde vidět. 

První zastávkou skoro na severu ostrova je Secret beach, ke které se musí sejít cestičkou hodně z kopce a je moc pěkná. Okoupeme se, chvíli ležíme, vyfotíme pár fotek na kamenech a jedeme dál. 

Další zastávkou je Salad beach, která je ještě krásnější. Dáváme si oběd s výhledem na pláž, potom se koupeme, Jirka jde šnorchlovat dál od pláže a říká že super.

Poté přejíždíme (nečekaně) na další pláž, a i když ujedeme asi jen 4 km je zase úplně jiná. Písek je žlutý a jsou tady velké vlny. Zajímavosti je, že pláž je spojena písečnou dunou s vedlejším opuštěným ostrovem, takže vytváří lagunu. Už se nekoupeme, protože chceme ještě stihnout navštívit jeden chrám. Při odchodu jen poznamenáme, že tady musí být krásný západ slunce a škoda, že ho neuvidíme. Dojdeme ke skútrům a Jirka začne hledat klíček. Začne stresovat, že ho nemá a my si myslíme, že si dělá srandu. Po chvíli si to už nemyslíme a všichni hledáme klíček od skútru. Nikde není a kluci jdou znovu projít pláž, aby ho našli. Přání zůstat zde na západ slunce se nečekaně plní, klíč ovšem nikde není. Chvíli přemýšlíme jak to vyřešíme a záchranou nám je poblíž stojící taxikář, kterého jsme s holkami už 2x arogantně odmítly. Jako taxíky tady jezdí obrovské terénní auta s korbou (netuším jak se jim říká jinak), a tak taxikář naloží skútr i holky, zavolá do půjčovny a zaveze je tam. My jedeme na skútru a přijíždíme až když holky mají vše domluvené a mají i nový klíč. Místo za 800 BTH jim ho dal za 200 BTH, ještě že tam nešli kluci, to by bylo beztak minimálně za 1000. :D

Večer zakončujeme zase na nočním food trhu, kde zkusíme nové i ozkoušené věci a zapíjíme je pivem, na lepší trávení, samozřejmě! Následuje posezení na pláži u šumění moře s dalším pivem a thajským vínem. Shodujeme se, že na to že se známe asi týden, jsme si nemohli parťáky na dovolenou vybrat lépe.

Další ráno máme sraz na 9, posnídáme zase na zemi před 7/11 a jedeme směr čínský chrám. Ten je nádherný, zapálíme 3 tyčinky pro Buddhu a procházíme celý komplex. Je tam krásně klidná atmosféra a ticho, klidná atmosféra přestane být ve chvíli, kdy Jirka zase nemůže najít klíče od skútru. Vehementně tvrdí, že je měl okolo krku a někam je dala Natka, no nakonec je nachází v zapalování.

Další zastávka má být vodopád, po cestě k němu kupujeme mango a mangostan ve stánku u cesty. Holky u cesty berou prázdný kokos, chtějí totiž tradiční fotku na pláži s čerstvým kokosem, brčkem a květem, ale kokos nikomu z nás nechutná. Kokos s námi v batohu poté procestuje celý ostrov a fotka vznikne až druhý den na pláži u našeho ubytování :D. Začíná pršet, tak se schováváme k někomu domů na terasu a asi po 10 minutách je po dešti. Na vodopády nakonec nejdeme, protože jsou vyschlé, stejně jako prý všechny ostatní na ostrově. Pokračujeme dále až k moři, kde nás překvapí nádherně bílý písek na pláži spolu s cenou lodního taxi na Bottle beach (údajně nejkrásnější pláž ostrova), která se nám nechce ani trochu platit. Tak že si raději uděláme výlet přes celý ostrov a na Bottle beach dojedeme skútrem.

Cesta skrz ostrov je nádherná a jet po ní je zážitek sám o sobě - okolo palmy, zelená džungle a kopce. Kopce jsou šílené, jeden má sklon 25°, je to snad nejprudší kopec který jsem kdy vyjížděla a na jeho konci už mám strach, že nás dva ten skútr neuveze. Nojo Peťa v Thajsku moc papá. :D 

Odbočka na Bottle beach vypadá jako vjezd do džungle pro džíp, ale po optání zjišťujeme, že jedeme správně. Chvilkami se vidím na zemi odřená a Petr to vidí podobně, což mě lehce znejistí. Po sjetí šíleného kopce se objeví cedule ONLY 4x4 a řada zaparkovaných skútrů. Parkujeme a zjišťujeme, jak daleko je to na pláž. Google mapy ukazuji 1,7km a 20 minut chůze, to odmítáme s holkama šlapat, i kdyby byla ta pláž třeba nejkrásnější na světě. 

Rozhodneme se jet zpátky a navštívit jinou pláž nedaleko, kam by měla vést silnice. Cestou zpět na silnici mě Petr straší, že to se mnou nevyjede zpátky a půjdu to celé pěšky, že nás nechce oba zabít. Mě zabijí spíš ta představa jak v 35° šlapu ten kopec pěšky. Nakonec ho díkybohu vyjet zvládáme.
Na pláži si dáváme jídlo, koupeme se s nějakými bodavými potvorami a chvíli spíme. Pak jdeme s Petrem na thajskou masáž zad přímo na pláži, ze které je nakonec masáž celého těla. Ne nebyla to erotická masáž a ano, opravdu to byla thajka a ne thajec.

Večer klasicky jdeme na noční market, ale díky 2denní prohibici na alkohol kvůli buddhistickým svátkům si nemůžeme dát klasické pivo. Možná i kvůli tomu jsme unavení a po krátkém posezení na pokoji jdeme spát.